Sraz v Malé Morávce 25.-28.8.2006

Tak jsem se zase jednou účastnil většího víkendového srazu, který se konal u Ještěrky na chalupě v Malé Morávce. Krásný to kousek země české (Hrubý Jeseník).

Prasečí léto 2005

Reportáž ze srazu u Eldy, který probÄ›hl 21.7. – 26.7.2005. Reportáž není kompletní, neboÅ¥ jsem se účastnil pouze části srazu.
Sraz u Eldy je již pravidelnou letní záležitostí a letos jsem měl tu čest zúčastnit se jej.
Již pár měsíců předem Garten, jakožto jeden z hlavních organizátorů zjišťoval, kdo že se zúčastní. Vzhledem k tomu, že akce byla ohlášena takto dopředu, jsem si mohl naplánovat volno a zapsat do kalendáře. Pár dní před tím, než jsem vyrazil jsem se domluvil s Dworkinem a Nini na tom, jak bude probíhat cesta.
Nadešel ten den, 22.7.2005, a já se ráno vydal na cestu. Z Uherského Hradiště jsem vyrazil autobusem, naštěstí jsem jel dřívějším, protože místo toho, aby jel hodinu a pět minut, tak mu cesta trvala přes hodinu a půl. Ze Zvonařky jsem vyrazil k vlakáči. Tam jsem byl za pár minut a v hale jsem se potkal s Gexem. Po chvíli se přříítila Nini s Dworkinem. Pak jsme nasedli do vlaku a ujížděli směr Ždírec.
Nďż˝ p��jezd Po příjezdu do Ždírce jsme shánáli odvoz, ale jeÅ¡tÄ› pÅ™ed tím jsme se uklidili do místní hospůdky či motorestu, abychom nemuseli venku „mrznout“, na červenec byla totiž sluÅ¡ná zima. V hospůdce jsme si nÄ›kteří objednali obÄ›d, nÄ›kteří pivo (taky obÄ›d) a čekali jsme na odvoz. ObÄ›tavcem, který pro nás pÅ™ijel, byl IPKISS. Po pár minutách laborování jsme se úspěšnÄ› vydali na cestu a po pár minutách Å¡Å¥astnÄ› dorazili na místo.
Již přítomní Gandalfáci se právÄ› chystali k obÄ›du. Po obÄ›dÄ› následovalo rozbíjení stanů a vytváření stanového mÄ›stečka. My ostatní, co jsme si stany nechtÄ›li s sebou tahat, jsme se ubytovali v chatÄ›. SamozÅ™ejmÄ›, že pÅ™i ubytovávání jsme patÅ™ičnÄ› proÅ¡mejdili spíže a zjistili stav zásob. Museli jsme konstatovat, že organizátoÅ™i byli pÅ™ipraveni skvÄ›le (o čemž jsme samozÅ™ejmÄ› nepochybovali). 🙂
Jedním z dalÅ¡ch novďż˝ příchozích byl netrpÄ›livÄ› očekávaný host. Ano, bylo to tolik očekávané a vÅ¡emi, až k sežrání, milované prasátko. Pro gril, důležitou to vÄ›c pro opékání selete, se vypravil Elda s F13. PÅ™i příjezdu grilu jsme okolostojící přítomní s naÄ›tím kontrolovali, zda vydrží altánek, ke kterému F13 nacouvával. Musíme F13 pochválit, altánek zůstal stát. 🙂
Pomaličku jsme se scházeli a sjíždÄ›li. Až na Vortegona, který se k nám pÅ™idal druhého dne, jsme byli kompletní. Na večer  jeÅ¡tÄ› pÅ™frčel Judson. Ptáte se, kdo vÅ¡echno tam byl? Mno, tak dobÅ™e, tak tady ti výtržníci jsou – Gekon, Dworkin, Andariela, IPKISS, Dvoukvítek, Vortegon, Nini, Jesterka, F13, See-korka, Beruthiel, Fangorn, Eldoran, Garten, Grendel, Starr, Judson, Wolverinex a moje maličkost. 🙂 Vcelku sluÅ¡ná sebranka pohodových lidiček.
 Hromadnďż˝ foto
Můj první večer byl takový, mno, já říkal že pivo nepiju, a tam jsem jich mÄ›l sedm a po té, co jsem to smíchal s vínem, tak to mÄ›lo v noci a ráno neblahý vliv na můj žaludek. 🙂 Mno co, jednou za čas neÅ¡kodí pročistit trávící trakt. 😀 VÅ¡ichni se vespolek bavili, jedlo se, pilo se, prostÄ› pohodička, klídeček. SamozÅ™ejmÄ›, že pÅ™i zábavÄ› nechybÄ›ly tolik oblíbené deskovky. Hrály se hry jako Sankt Peterburg a Sabotér. Večer kolem 22 už nás to venku omrzelo, takže jsme se odebrali do chatky, kde jsme úspěšnÄ› pokračovali. Debatovali jsme o vínÄ› a dalších vÄ›cech. Pak jsme hráli sabotéry a dalším krokem bylo, že Gekon vytáhl Pohádku. Hra, která je naprosto geniální, když vÅ¡ichni jsou na mol, protože vyžaduje vysokou míru soustÅ™edÄ›ní a to jeÅ¡tÄ› ke vÅ¡emu v anglickém jazyce. V této hÅ™e jde o to, že podle karet skládáte pohádku. Mno, co si budeme povídat, já to rozhodnÄ› nezvládl. 🙂
Ráno bylo vcelku klidné a tak jak Garten naplánoval, tak začaly hry. Hry ve stylu, banda šílenců jde napodobovat pionýrský tábor. VytvoÅ™ily se dvÄ› mužstva a ty proti sobÄ› soutěžily v nejrůznÄ›jších disciplínách. Nutno říci, že první fáze jsem se neúčastnil, neb jsem se kurýroval. Každá hra byla obzvlášť vypečená. VÄ›tÅ¡inou byly zaměřeny na Å¡ikovnost nebo fyzickou výdrž. Hrou na kterou vÄ›tÅ¡ina účastníků asi nezapomene byly želvičky. Viz. obrazová dokumentace. Teda abych byl pÅ™esný. Družstva byla vytvoÅ™ena již pÅ™edchozí den a také byly provozovány první hry, ale ty byly ve srovnání se želvičkami lehce zapomenutelné. I když pokus o zalisování F13 do zemÄ› byl taky zajímavým zpestÅ™ením. 🙂
SamozÅ™ejmÄ›, že pÅ™i veÅ¡kerých hrách se nezapomnÄ›lo na prasátko, které se vesele opékalo a asi jako jedinému zúčastnÄ›nému nebylo zima. Hlavním oÅ¡etÅ™ovatelem a kontrolorem byl Eldoran, kterýžto byl pověřen takovou to veledůležitou činností. Za skvÄ›lou práci byl po té odmÄ›nÄ›n diplomem a titulem „Otec prasátek“.  Další hry byly napÅ™. znalostní soutěž, nÄ›které otázky z oboru Cimrmannologie byly určeny prakticky pouze VyVoleným (F13 a See-korka). Po ukončení her jsme se s plnou vervou pustili do prasátka. 🙂
Dalšího dne pro nás mÄ›l Garten spolu se dalšími pomocníky (Fangorn, Wolvie) pÅ™ipravenu speciální disciplínu. Gandalfí desetiboj. PÄ›knÄ› vypečená disciplína, a hlavnÄ› obsah jednotlivých částí. PÅ™i plnÄ›ní vÄ›tÅ¡iny z disciplín jsme si říkali, zda u vymýšlení neasistoval docent ChocholouÅ¡ek. 🙂 Ale co, alespoň byla zábava. A byl to také první den, co se udÄ›lalo hezky.

Bohužel byla nedÄ›le a já s Gekonem jsme museli opustit tuto skvÄ›lou seÅ¡lost kvůli pracovním povinnostem. Proto Garten operativnÄ› plán průbÄ›hu her a zaÅ™adil vyhlášení vítÄ›zů. PÅ™i vyhlášení jsme obdrželi skvÄ›le pÅ™ipravené medaile za provedené výkony a diplomy. 🙂 ProstÄ› pravý pionýrský tábor. 😀

SamozÅ™ejmÄ›, že jsem v tomto článku vynechal obrovsou spoustu vÄ›cí, jako Miss Gandalf a tak dále, ale nechci vás obtěžovat příliÅ¡ dlouhým textem a také abych vám to nenaservíroval až pod nos. PříštÄ› si to hezky pÅ™ijeďte prožít taky. 🙂

Tímto bych chtÄ›l podÄ›kovat obÄ›tavým organizátorům (Garten, Eldoran, Beruthiel), kteří do této skvÄ›lé akce dali celé své srdce, dále skvÄ›lým vedoucím druďż˝stev (F13 a See-korka) a v neposlední Å™adÄ› vÅ¡em zúčastnÄ›ným za skvÄ›le strávený víkend. 🙂

Otevírání pramenů – Luhačovice 2005

Kratší info o minisrázku, který se konal při otevírání pramenů v Luhačovicích.
V sobotu jsem byl na otvírání pramenů v Luhačovicích. Byla to malá akce a mohu ji brát jako minisraz Gandalfáků, neboÅ¥ počet zúčastnÄ›ných byli 3. 🙂
S Dworkinem jsme dorazili tak akorát, asi do 2/3 celé akce. Mezi tím nás stihla pÄ›kná kroupová pÅ™eháňka. Po chvíli Nini skončilo pÅ™edstavení a vydali jsme se na obcházku Luhačovic. Dworkin shánÄ›l medovinu, protože prý prohrál nÄ›jakou sázku. NaÅ¡li jsme a neodolali jsme, taky mám jednu flaÅ¡ku doma. 🙂
Poté jsme se vydali do UH. Tam jsme zaÅ¡li do pizzerie na obÄ›d a pak jsme zapadli do čajovny. V čajovnÄ› jsme vydrželi pomÄ›rnÄ› dlouho, asi 5 hodin. Popíjeli jsme čaje, vyÅ¡lo to na 3 kola. A hráli jsme různé hry, tÅ™eba „člověče, nezlob se“, „domino“, Prší a tak podobnÄ›.
Podobné srázky by se mohly opakovat častÄ›ji. 😀

Sraz v Praze 12.2.2005

Reportáž o srazu Gandalfáků v Praze.

Srazy jsou kořením života každého, kdo někdy zavítal na xko a má svou inetovou identitu. Proto jsem i já, po té, co do mne hučeli Gart a F13, rozhodl, že své kroky ubéřu směrem do Prahy.

Sraz byl ohlášen na 12.2.2005, což byla sobota. Pro mne naprosto ideální termín, neboÅ¥ do Prahy to nemám zrovna nejblížže. ÄŒas srazu se pomaličku blížil, v práci bylo práce až nad hlavu a já se obával, že sraz opÄ›t proÅ¡vihnu. NaÅ¡tÄ›stí jsem vÅ¡echno postíhal, případnÄ› odložil na pondÄ›lí. Sraz začínal v 17:00, tak jsem hledal vhodný spoj. Spoj jsem naÅ¡el, ale ta cena byla naprosto nádherná. Tímto dÄ›kuji skvÄ›lému podniku, ÄŒeské Dráhy, za průvan v mé peněžence. Cesta do Prahy mne pÅ™iÅ¡la na bezmála 400,– Kč.

Po 5 hodinách cesty se rychlík dokodrcal do Prahy. V Praze jsem vystoupil a asi po 2 minutách se ozval F13, kde že to jsem, že mi šli naproti na kolej. Jenže to jsem už dávno byl ve vestibulu Hlavního nádraží. Tam jsem potkal Andy a Avstry. F13 nás hledal, ale minul nás o cca 3 metry. Úspěšně jsme se setkali a jeli jsme na smluvené místo. Hospoda u Dudáka.

I když to prý mÄ›l být letní sraz, tak já a nÄ›které další Gandalfačky, jsme si dali pro začátek čaj. Já pak pokračoval bílým vínem. Garten po chvíli vytáhl Bang. Do té doby vÄ›c naprosto neznámou a tak jsem se na ni díval s velkou nedůvÄ›rou. „Snad mne to nesežere.“ Protože si pořídili Datadisk, dle jiných Service Pack, tak se jali studovat pravidla.

Po chvíli se přiřítil IPKISS, kterého v tu dobu snad nikdo z přítomných neznal. (F13, Garten, See-korka, Andariela, Avstry, Dvoukvítek a moje maličkost). Naštěstí IPKISS poznal Gartena a F13. Dalším příchozím na náš sraz byla Aditu. V nových brýlích a střihem, mimochodem, slušelo jí to, jsem ji téměř nepoznal. To už jsme ale měli s IPKISSem průpravu v hraní Bangu. Průpravu nám dělal mistr Bangu Garten. A hráli jsme první hru.

Posledním přírůstkem byl Fang a Petrunka. Fang si pÅ™isedl ke mnÄ› a trochu mi radil. Pak jsme zase kecali o vÅ¡em možném i nemožném. Pak zase chvíli hráli Bang a pak zase kecali a tak to Å¡lo nÄ›kolikrát dokola. Po čase se nÄ›kteří začali vytrácet. Co už s nimi, tak se uvidíme zase na dalším srazíku. Poslední Å¡tací bylo placení. VÅ¡ichni chtÄ›li platit čaje, ale jaksi po dvou placeních tam žádný čaj k placení nebyl. Doufám, že Gart vyfotil ty lístky. Byly tam dobré sumy. — Gart a See platili pÅ™esnÄ› 666 a já platil 222.

Srazík hodnotím jako velmi povedený a doufám, že se na nějakém, cca za čtvrt, půlroku, zase objevím.

Sraz ve Valmezu 7.8.2004

Podrobná reportáž o srazu ve Valašském Meziříčí.
Ihned na začátku mého povídání Vás připravím na to, že jsem nebyl přítomen na celém srazu, ale pouze přes víkend.
O srazu jsem se dozvěděl vcelku oklikou. Jen meziřečí někdo zmínil, že Starr něco kutí. Šťastná náhoda chtěla tomu, že při jedné mé návštěvě xka se Starr o chytaném srazu zrovinka rozvykládala. A jelikož byla v dobrém rozmaru, slíbila, že mi zašle pozvánku.
Pozvánka dorazila včas a tak jsem se začal zajímat o to, jak se dopravím na místo určení. Jelikož podobný problém měli i Dworkin s Nini, tak slovo dalo slovo a dohodli jsme se, že vyrazíme společně.
V sobotu ráno jsem čekal Dworkina na autobusové zastávce. Jakmile dorazil, tak jsme vyrazili k vlakáči. Cestou jsme se ještě stavili koupit nějakou věc pro Dráče. (To jsme ještě netušili, že oslavenců bude víc).
Ve vlaku jsme se potkali s Nini. Cesta probíhala pohodově, až na jeden Dworkinův nápad, že budeme hrát šachy. Ale i přes tuto událost jsme zdárně dorazili do Valmezu.
Po příchodu Starr a Dračí jsme se Starr odkráčeli k místu našeho srazu. Místem našeho útočiště se stala pěkná vodařská chata hned u Bečvy. Na místě už byli přítomni někteří jedinci, jmenovitě Nightmare_Child, Dvoukvitek + DP. Nějak jsme se s Nini a Dworkinem usališili a zabrali si místa.
Téměř okamžitě jsme započali diskuse, debaty a družné hovory o věcech běžných, nevšedních, nepochopitelných i nadpozemských. Prostě a dobře, založili jsme si místnost a vstoupili do ní téměř současně. Kupodivu nebyl stanoven žádný správce, ale na pokecu to nic nekazilo a správce místnosti nikomu nechyběl.
Dalším přírustkem do naší místnosti se stal Geralt_z:Rivie. Přihasil si to na své 125, kterážto se stala na chvíloi zájmem pozornosti celého osazenstva. Však se také po chvíli stala pojítkem mezi námi a zbytkem civilizace. (Byla využita na dopravu do míst zvaných obchod). Od té chvíle se začal netrpělivě očekávat příjezd Bubakka a zbylého osazenstva jejího přibližovadla.
V době mezi přijezdem Geralta a příjezdem Bubakka se mezi námi objevily další přírůstky. A to Dračí, která si to přifrčela z práce a s plechem plným pochutin. A také Gwynbleid s Modrikem. Bohužel nás v tuto dobu opustil také Dvoukvítek a jeho DP.
Příjezd Bubakka byl přivítán s nadšením. Před chatou se vytvářely hloučky a halasně se vítali noví účastníci. Od toho okamžiku se vytáhla baterie foťáků a vy průběh další průběh mého vyprávění můžete sledovat nejen v článku, ale také ve fotogalerii.
Vedly se družné hovory, tu u stolu pod střechou, jindy u řeky pod jezem nebo níže. Opět o všem možném i nemožném. Historky o výletech na kolech, ztřeštěných profesorech na středni, o tom ja zajistit kvalitní výbuch ve škole a tak dále.
Blížil se večer a my jsme začali uvažovat, že bychom mohli udělat oheň. Jak jsme řekli, tak se stalo. Sice to bylo až na několikerý pokus, s vydatnou pomocí ohnivého dechu Modrika. A my mohli v zábavě pokračovat dále.
Oheň hořel, podle gusta si dal každý nějaký ten mok a někdo vytáhl kytaru. Tu Dračí připomněla, že kytaru ještě jednu má doma také a tak se odvážlivci vydali na cestu. My jsme vytáhli zpěvníky a Bubakk začala hrát. Po chvíli dorazila i druhá kytara a tak jsme se přesunuli z útočiště v chatě k ohni. A tam už jsme zpívali a hráli o stošest.
Noc probÄ›hla vcelku klidnÄ›, až na pár excesů, napÅ™. mé „závodÄ›ní“ se Starr v krátkém bÄ›hu kousek za chatou, občasným Modrikovým pávem, či Å¡tÄ›kotem a vrčením (nutno podotknout, že mu to Å¡lo velmi dobÅ™e).
Ráno jsem všem spícím osadníkům udělal menší překvapení tím, že jsem před chatou provel menší čistku. Někteří to nesli s velmi těžkým srdcem a vypadali velmi zdrceni. I přes tuto malou ranní příhodu se všichni přenesli a život srazu šel dál.
Přešel čas oběda a my se začali připravovat na výrobu halušek. Původně to měla být soutěž mezi Dworkinem a Rivanem, jenže čas ukázal, jak může být osud vrtkavý. Přípravu halušek jsme tak nějak provedli společně, jak to však probíhalo v kuchyni, tak o tom by mohli vyprávět jen zúčastnění.
Po obědě jsme se dohadovali, co dál. Nakonec zvítězila návštěva čajovny. Čajovnu jsme navštívili v hojném počtu. Dworkin s Nini dali na mou radu, a objednali si to co já.
Já jsem pomaličku dopil svůj čaj a čajové pivo a musel jsem se rozloučit s osazenstvem. Ale byl jsem nahrazen více než kvalitním zástupem. PÅ™ijela totiž návÅ¡tÄ›va ze Slovenska – Hesperka.
Zde končí mé vyprávění ze srazu ve Valmezu. Na další příhody se můžete ptát v komentářích. Věřím, že zbylé osazenstvo rádo upřesní zbytek srazu.
Return top