Reportáž o dovolené ve Španělsku, kterou jsem jako obvykle strávil se spoustou skvělých starých známých a pár novýmí.
Co předcházelo
Po příjezdu z loňské dovolené na Sicílii začaly organizátorky vymýšlet kam pojedeme další rok. Bylo vybráno Španělsko. Začátkem tohoto roku byl upřesněn program. Pár týdnů na to jsme se začali na zájezd přihlašovat. Tak jsem se přihlásil. To bych ale nebyl já, aby se něco nezkomplikovalo. Ve firmě nám odcházel kolega, tak jsem do poslední chvíle netušil, jestli opravdu pojedu. naštěstí všechno dobře dopadlo a já na dovolenou odjel.

Den první – 8. 9. 2005

Tak jako vždy, když odjíždím na dovolenou s vodaři, tak i letos jsem ráno zapadnul do serverovny ve vodárnách, komplet vybavený a napakovaný. Poučen z předchozích dovolených jsem si s sebou vzal taky žehličku, prací prášek a šití (to jsem naštěstí nepotřeboval).

Kolem deváté ráno jsme opustili vodárny a vydali se k Mikulovu. Kvůli hektickému stavu ve firmě jsem až k Mikulovu prakticky celou cestu protelefonoval. V Mikulově byla naše první a poslední zastávka na českém území. Zde jsme se naposledy občerstvili za české korunky a vydali jsme se za hranice všedních dnů. A že to bylo nevšední dokazuje hned první den, který jsme až na několik zastávek strávili celý v autobuse.

Den druhý – 9. 9. 2005

Brzy ráno jsme dorazili do Marseille. Protože jsme jeli pÅ™es noc, udÄ›lali jsme si tady povinnou osmihodinovou pďřestávku. PůvodnÄ› jsme chtÄ›li jít na výlet lodí po pobÅ™eží v okolí Marseille, které se pyÅ¡ní množstvím zátok, nazývaných Calanques, v nichž se dříve skrývali piráti. Bohužel udÄ›lali nám čáru pÅ™es rozpočet tím, že tyto výlety pÅ™esunuli na víkendy. Proto jsme se operativnÄ› rozhodli a vybrali si výlet lodí na blízké ostrovy Friouly a pevnost Chateau d’IF.

Chateau d’IF, je pevnost proslavená A. Dumasem v románu HrabÄ› Monte Christo. Podle A. Dumase zde byl vÄ›znÄ›n Edmont Dantes, jeho smyÅ¡lený hlavní hrdina románu. Pravdou vÅ¡ak zůstává, že nejslavnÄ›jším vÄ›znÄ›m pevnosti byl Abbé Josè Custodio Faria, který je v DumasovÄ› románu zmínÄ›n a dopomůže hlavnímu hrdinovi k obrovskému bohatství. Tato pevnost byla založena François I. počátkem 16. století a v roce 1634 se pevnost stala vÄ›zením. Roku 1890 byla pevnost otevÅ™ena veÅ™ejnosti. Tolik suchá historická fakta.

Na prohlídku pevnosti jsme měli asi hodinku. Je to malinký ostrůvek poblíž Marseille, který je téměř bez vegetace a valnou většinu ostrova pokrývá pevnost a její opevnění. Odsud jsme se vydali na prohlídku ostrovů Friouly.

Ostrovy Friouly jsou ostrůvky v blízkosti Marseille. Jedná se o dva ostrovy, které jsou spojeny vlnolamem, za nímž se nachází místní přístav. Na ostrovech jsou pláže, takže nÄ›kteří Å¡li rovou k plážím. My ostatní, Mazáčovi a SlavičínÅ¡tí, jsme se vydali na obhlídku ostrova. Vydali jsme se k takové malé pevnůstce. Pevnůstka to byla pÄ›kná, ale mÄ›la jednu chybu. ChybÄ›ly tam padací dveÅ™e a pÅ™es pár metrů hluborký příkop se mi skákat opravdu nechtÄ›lo. Cestou zpátky jsem se vypravil k pláži. JeÅ¡tÄ› pÅ™ed tím jsem se zastavil na vyhlídce, abych se podíval, kam se pak jeÅ¡tÄ› půjdu podívat. Pláž byla kamenitá až skalnatá, nÄ›kde byly pomÄ›rnÄ› ostré kameny. Proto jsem se rozhodl, že si pouze namočím nohy a trochu je zchladím. Cestou z pláže jsem jeÅ¡tÄ› vybÄ›hl na nejvyšší kopec ostrova, kde bylo opevnÄ›ní staré pevnosti. Byl odsud nádherný výhled na ostrovy. 🙂

Sraz jsme mÄ›li kolem půl druhé, ale Francouzi nás pÄ›knÄ› vypekli, udÄ›lali si delší obÄ›dovou pauzu a my tak čekali pÅ™es hodinu na loď, která nás dovezla zpÄ›t do Marseille. Mno, alespoň víme, že jinde závodní kuchynÄ› není od slova závodit. 🙂 Po úspěšném vylodÄ›ní jsme se se vydali na prohlídku místní baziliky Notre Damme de la Garde.

Bazilika Notre Damme de la Garde se tyčí na pahorku „Colline de la Garde“ a je postavena na základech kaple pocházející z roku 1214. Současnou románsko-byzantskou podobu baziliky navrhl Esperandieu. Bazilika byla vysvÄ›cena roku 1864 a její hlavní dominanta, bronzová socha Panny Marie s pacholetem, byla vyzvednuta na věž roku 1870. V podobném stylu je vystavÄ›n i arcibiskupský chrám, který můeme nalézt poblíž starého přístavu.

Po prohlídce baziliky jsme ujížďěli vstříc naÅ¡emu prvnímu ubytování poblíž francouzského Avignonu. MÄ›stečka, které zažilo nejvÄ›tší slávy za dob „vysídlení“ papežů, kdy opustili Řím a vybrali si za své nové sídlo právÄ› francouzský Avignon. Za této doby byly vybudovány nové vinice, které byly nazvány Chateaunef du Pape, jež známe pÅ™evážnÄ› z písnÄ› Michala Tučného, neboÅ¥ toto víno nepatří k tÄ›m nejlevnÄ›jším.

Ubytovaní jsme byli v hotelu ETAP to je typ hotelu na jednu noc a pak dál na další štaci. Po rychlém ubytování a osvěžení se sprchou jsme vyrazili na prohlídku nočního Avignonu. Do Avignonu jsme dorazili už za tmy. Shlédli jsme Avignonský most, prohlédli jsme si papežský palác a zastavili se na promenádě u radnice. Někteří si sedli na promenádě do hospůdky. Já, jak je mým zvykem jsem se vypravil na obhlídku okolí. Avignon má vcelku hodně památek, které stojí za shlédnutí, ale vzhledem k tomu, že čas se krátil, vrátil jsem se k radnici, kde jsme měli sraz.

Po příjezdu z Avignonu za mnou pÅ™iÅ¡el spolubydlící, jestli si s nimi nechci jít sednout pÅ™ed hotel. Mno, po chvíli pÅ™emlouvání jsem se rozhodl, že půjdu také. PÅ™ed hotelem jsme sedÄ›li a popíjeli a pojídali a hlavnÄ› se skvÄ›le bavili. 🙂 A to až do půl druhé, kdy jsme to pro tento den zabalili a Å¡li spát.